Vodárna Káraný

Zásobování části hlavního města Prahy a jejího okolí kvalitní pitnou vodou zajišťuje tzv. Středočeská vodárenská soustava, jejíž původ úzce souvisí s oblastí Dolního Pojizeří, tj. s oblastí od soutoku Labe a Jizery až po obce Benátky nad Jizerou a Dražice.

Dokumenty Kontakt

C

Úvodem

Vodárna v Káraném

Vodárna v Káraném je strategickým zdrojem pitné vody nejen pro hl. město Prahu, ale též pro centrální část Středočeského kraje. Do Prahy a jejího okolí dodává Káraný velmi kvalitní pitnou vodu v množství cca 1.000 l/s, s možnou kapacitou až téměř dvojnásobnou. Prahu tak zásobuje pitnou vodou zhruba z 1/3 celkové potřeby.

Káranská vodárna je rozdělena do dvou částí, která odráží způsob výroby pitné vody. Oba tyto způsoby jsou závislé na řece Jizeře. Prvním – starším – systémem je soubor tzv. břehové infiltrace. Jedná se o využití přirozené infiltrace jizerské vody do štěrkopískových náplavů a její čerpání prostřednictvím mnoha vrtů podél řeky Jizery. Druhý způsobem je umělé obohacování podzemních zdrojů vody, tzv. umělou infiltrací. Povrchová voda z Jizery se pouze po mechanickém přečištění uměle vsakuje pomocí zasakovacích van do horninového prostředí, tam se jednak zbaví zejména nepřípustných organických látek a na druhou stranu se obohatí o potřebné minerály. Po dané době zdržení v podzemí se tato již podzemní voda čerpá prakticky již v parametrech vody pitné a po hygienizaci jde přímo ke spotřebitelům.

V rámci privatizace vodohospodářské infrastruktury došlo v devadesátých letech dvacátého století k vrácení „historického majetku“ hl. m. Praze, což v lokalitě Káraný tvořila právě přirozená infiltrace, která dodávala vodu do Prahy od roku 1914. Umělá infiltrace Káraný, kterou vybudoval stát v šedesátých letech 20. století, byla též předmětem privatizace a jejím vlastníkem je dnes akciová společnost Zdroj pitné vody Káraný. Jejím hlavním akcionářem je hl. m. Praha, minoritními pak města a obce odebírající pitnou vodu z potrubí mezi Káraným a Prahou.

Společnost Vodárna Káraný, a.s. byla založena dne 3. ledna 2013 jako dceřiná společnost akciové společnosti Zdroj pitné vody Káraný a.s. za účelem provozování umělé infiltrace pro výrobu pitné vody.

Umělá infiltrace Káraný

Když se v 50. letech minulého století opět začal projevovat v Praze nedostatek kvalitní pitné vody, bylo nutno u stávajících zdrojů zvýšit vydatnost nebo vybudovat zdroje nové.

Vodohospodářští odborníci se opět nejprve obrátili do Dolního Pojizeří – do oblasti Káraného. V duchu tradice použili opět způsob méně obvyklý, jak z hlediska technického řešení, tak z hlediska rozsahu. Podařilo se zde opět vytvořit dílo, které stejně jako před padesáti lety předběhlo svou dobu. Mohutné vrstvy vodárensky vhodných štěrkopísků, dosahující na horní terase až 20 m, se rozhodli projektanti využít k jejich umělé dotaci předčištěnou vodou z řeky Jizery, tímto způsobem zmnožit zásoby podzemní vody v terénu a tak vyrobit bez použití chemikálií z povrchové jizerské vody vodu se všemi parametry a vlastnostmi vody podzemní. Stavba byla zahájena v roce 1965 a již v roce 1968 se do vodovodní sítě dodávalo 400 l/s. Dnes je celková kapacita umělé infiltrace až 900 l/s.

K zajištění stálé hladiny pro odběr povrchové vody byl na řece Jizeře vybudován pohyblivý jez o dvou polích s hrubými a jemnými česlemi. Odtud surová Jizerská voda teče gravitačně do čerpací stanice surové vody, kde jsou osazeny sítové filtry o velikosti ok 1/1 mm. Čerpací stanice následně dopravuje surovou vodu na horní terasu do úpravny vody. Úprava vody v tomto případě představuje pouhou mechanickou filtraci na pískových rychlofiltrech a filtrát je vlastně meziproduktem, který se čerpá do systému mohutných vsakovacích nádrží o celkové ploše 70.000 m². Zde probíhá další stupeň úpravy vody. Dno vsakovacích nádrží je tvořeno přírodními vrstvami štěrkopísků a pracuje jako pomalý filtr. Po krátké době využití vsakovacích van se na jejich dně vytvoří „biologická blána“, která má hlavní podíl na likvidaci biologického oživení ve vodě. Další proces – zvýšení tvrdosti, vyrovnání teploty atd. probíhá v podzemí – v horninovém prostředí, mezi vsakovacími nádržemi a jímacími objekty. Pro jímání vody byly použity dva způsoby jímání podzemní vody. V místech, hladina podzemní vody zasahuje do spodní terasy je voda jímána vrtanými studnami propojenými tzv. násoskou, na horní terase, kde hladina podzemní vody je v takové hloubce, která prakticky neumožňuje použití násosky, jsou vybudovány spouštěné studny s horizontálními sběrači. Ze studní je pak voda přečerpávána do gravitačního svodného řadu a přes spojný objekt přiváděna do hlavní čerpací stanice v Káraném, kde je míchána s vodou břehové infiltrace a dále po základním chlorování pouštěna do vodovodních řadů Prahy a dalších 9 okolních měst a obcí.

Technické parametry umělé infiltrace

Jizera

Pohyblivý jez o dvou polích, hradícími elementy jsou klapka sklápěná po vodě a segment Q 365: 5,1 m³/s.

Odběrný objekt

Hrubé a automaticky stírané jemné česle.

Čerpací stanice surové vody

Sítové filtry, vertikální čerpadla surové vody o výkonu 1450 l/s a 400 l/s, dopravní výška 18,5 m.

Úpravna vody

Řídící velín, 24 pískových rychlofiltrů o celkové ploše 1440 m², náplň písku 130 cm VP2, praní vzduchem, vzduchem a vodou a vodou, čerpací stanice filtrované vody na vsakovací nádrže, prací čerpadla.

Vsakovací nádrže

15 vsakovacích nádrží o šířce 10 – 30 m, hloubce 2,5 m, délce 100 – 500 m, celková vsakovací plocha 70 000 m².
Rychlost vsakování je 1 – 1,5 m/den. Čištění zakolmatovaného dna vsakovacích nádrží se provádí 1x – 2x ročně sejmutím vrstvy 3 – 5 cm ze dna nádrže, po dosažení cca 25 cm se naveze nový písek z nedaleké pískovny.

Jímací objekty

24 betonových spouštěných studní o průměru 4 m, hloubky 18 – 20 m se dvěma horizontálními sběrači o délce 60 m, z nichž 7 jsou jako sběrné studny násoskových řadů, vydatnost spouštěných studní s horizontálními sběrači se pohybuje od 20 l/s do 30 l/s, vydatnost spouštěných studní s připojenými vrtanými studnami dosahuje až 240 l/s a závisí na počtu připojených studní.
165 vrtaných trubních studní hlubokých 10 – 12 m, rozdělených na 7 násoskových řadů, zaústěných do spouštěných studní. Vydatnost jednotlivých studní je 2 – 4 l/s.

V oblasti Káraného byly splněny dvě základní podmínky pro zmnožování zásob podzemní vody umělou infiltrací, a to vhodná kvalita výchozí surové vody a vhodné horninové prostředí. Proto pitná voda vyrobená tímto způsobem, bez chemické úpravy, je vysoce kvalitní podzemní voda, v některých ukazatelích dokonce lepší než voda jímána původními zdroji břehové infiltrace.

Seznam akcionářů

#	Akcionář	Oficiální stránky	% z celkového počtu
1	Hlavní město Praha	www.praha.eu	97,2558
2	Bořanovice	www.boranovice.cz	0,0255
3	Brandýs nad Labem	www.brandysko.cz	1,0595
4	Čelákovice	www.celakovice.cz	1,2795
5	Dřevčice	www.drevcice.cz	0,0068
6	Káraný	www.karany.cz	0,0365
7	Lázně Toušeň	www.laznetousen.cz	0,1973
8	Nehvizdy	www.nehvizdy.cz	0,0533
9	Zápy	www.zapy.cz	0,0371
10	Zeleneč	www.zelenec.cz	0,0487

Seznam akcionářů 31. 12. 2015

Historie

Historie káranské vodárny

Na konci 19. století trpěla Praha velkým nedostatkem pitné vody, proto bylo tehdejším vedením města rozhodnuto zásobovat Prahu a přilehlé oblasti podzemní vodou z údolní nivy řeky Jizery. Široké údolí Jizery je totiž ve svém dolním povodí vyplněno poměrně velkou vrstvou kvalitních štěrkopísků, které jsou z vodohospodářského hlediska značně vhodné zrnitosti a umožňují tak jímat podzemní vodu infiltrací z řeky Jizery ve výborné kvalitě a značném množství.

Vypracováním projektu výstavby káranské vodárny byl pověřen odborník – hydrogeolog, pan stavební rada Thiem z Lipska. Po velmi složitých jednáních a odporu zejména z řad zemědělců v dotčeném území, byl konečný projekt schválen a následně započato se stavbou, která v té době neměla, co se týče rozsahu a zejména technického řešení, obdoby v celé Evropě. Zahájení čerpání a dodávka pitné vody do Prahy se uskutečnilo již v polovině roku 1913. Po půlročním zkušebním provozu a nezbytném prověřování kvality byla dne 1. 1. 1914 oficiálně prohlášena voda z káranské vodárny za pitnou a doporučena obyvatelstvu ke konzumaci. Již v této době byla káranská vodárna schopna dodávat do Prahy až 800 l/s kvalitní pitné vody.

S růstem počtu obyvatel hlavního města a se zvyšujícími se nároky na množství pitné vody v průběhu dvacátých let minulého století bylo třeba zajistit pro Prahu další zdroj pitné vody. Tím se stala úpravna vody v Praze – Podolí, která zahájila provoz v roce 1929.

Zvyšující se nárůst obyvatel i rozvoj průmyslu hlavního města i jeho okolí po druhé světové válce si vyžádal nejprve rozšiřování kapacity stávajících zdrojů, což proběhlo v lokalitě Káraný nejen modernizací vodárny, ale především zahájení výstavby tzv. umělé infiltrace. I v Praze – Podolí došlo k rozšíření kapacity úpravny vody, včetně doplnění dalšího technologického stupně.

Ale ani zvýšení kapacity stávajících vodních zdrojů nezajistilo prognózovanou spotřebu pitné vody ve středočeské aglomeraci, proto již v šedesátých letech proběhla studijní i projektová příprava na výstavbu vodárenské nádrže na Želivce s vybudováním úpravny vody v Hulicích. Po její realizaci se Středočeská vodárenská soustava rozrostla o další zdroj a ze svých zdrojů v Káraném, Praze-Podolí i úpravny na Želivce byla schopna dodávat do sítě až 9.000 l/s.